Pokud rádi objevujete historické památky, jste v Třeboni správně. Historie tu na vás dýchne doslova na každém kroku. Je jen na vás, z jakého konce se ji rozhodnete prozkoumat.
Schwarzenberská hrobka
Ke Schwarzenberské hrobce se z města dostanete krásnou procházkou po hrázi rybníka Svět. Po zhruba půlhodince chůze se ocitnete u brány vedoucí do elegantního anglického parku, odkud již spatříte, jak se mezi špičkami stromů k nebi tyčí věže Schwarzenberské hrobky, impozantního místa posledního odpočinku Schwarzenbergů. Tato novogotická stavba byla dokončena v roce 1877, aby nahradila kostel svatého Jiljí, který kvůli omezenému prostoru a špatným hygienickým podmínkám přestal být pro rod Schwarzenbergů vyhovujícím pohřebištěm. Stavbu navrhl významný rakouský architekt Jan Schmidt. Součástí hrobky je i kaple, jejíž ozdobou je oltář z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru vytvořený sochařem Josefem Pokorným. V hrobce se nachází 26 hrobů. Pozoruhodností je, že srdce zesnulých jsou uchovávána zvlášť ve speciálních schránkách v Českém Krumlově.
Náš tip: Až se budete vracet ze Schwarzenberské hrobky po hrázi do města, dopřejte si cestu kolem Světa. Nebojte, zvládnete to rychleji než za 80 dní. Z mola na hrázi vyplouvá každou hodinu od 9 do 17 hodin loď na vyhlídkovou plavbu po rybníku Svět. Plavba trvá necelou hodinku.
Třeboňský zámek
Třeboňský zámek je umístěný v malebném prostředí parku mezi světskou hrází a Masarykovým náměstím. Se svými rozlehlými komplexy patří mezi největší v České republice. Zámek vznikl na místě bývalého gotického hrádku ze 14. století. Za jeho stavbou stojí italští renesanční architekti Antonio Ericera, kterého si pozval Vilém z Rožmberka, a Dominico Conetta. jenž dílo dokončil pro Petra Voka. Nádvoří zámku vévodí kašna, která je dílem předního barokního umělce Pavla Ignáce Bayera. Sloupek s plastikou havrana klovajícího Turka umístěný na vrcholku kašny připomíná vítězství Adolfa Schwarzenberga nad Turky u Rábu. K unikátnostem zámku patří Státní oblastní archív, který obsahuje vzácné soubory archiválií od počátku 13. století.
Park, který zámek obklopuje, je oblíbeným místem k odpočinku a trávení volného času. V letních měsících se zde konají nejrůznější festivaly a slavnosti.
Náš tip: Prohlídku zámku spojte s návštěvou stálé expozice Třeboňsko – krajina a lidé, která vám odhalí největší zajímavosti regionu. Přístup na výstavu je ze zámeckého parku.
Masarykovo náměstí
Jen pár kroků dělí zámecký park od náměstí, které je opravdovým renesančně-barokním skvostem. Zdobné štíty měšťanských domů lemují náměstí po obou stranách a vytvářejí tak pohled, který je pro Třeboň patrně nejcharakterističtějším. Za nejhodnotnější stavbu v centru města je považovaný dům Bílý koníček s č. p. 97 ve spodní části náměstí, který byl postaven v roce 1554. Jedná se o jednu z prvních staveb vystavěných v renesančním slohu. Dům je unikátní architekturou čtyřpatrového štítu s cimbuřím na své přední straně i výrazně renesanční zadní stranou domu včetně brány do Husovy ulice. V létě je oblíbeným místem pro zchlazení místním pivem terasa s výhledem na dění na Masarykově náměstí i příjemná zadní zahrádka.
Dominantní stavbou na náměstí je renesanční budova staré radnice z roku 1562 s čtyřpatrovou věží, která k ní byla přistavěna v roce 1638. Zajímavostmi stavby jsou fresky a rožmberský, schwarzenberský a městský znak, které zdobí její průčelí.
Dalším výrazným prvkem na náměstí je mariánský sloup s prvky klasicismu z roku 1780 tyčící se v jeho středu, jehož stavbu financovali bohatí měšťané. Patří mezi takzvané morové sloupy, které se stavěly jako oslava církve a vyjádření díků za odvrácení moru.
Vedle mariánského sloupu se nachází i další zajímavý historický prvek, kterým je kamenná kašna z roku 1569, jejíž nádrž zdobí reliéfy antických hlav a ozdobný renesanční sloup zakončený obeliskem.
Náš tip: Pohled na náměstí si nejlépe vychutnáte z ochozu věže staré radnice na náměstí.
Opevnění
Centrum města je chráněné ze všech stran opevněním. Na náměstí tak vedou pouze tři cesty skrz masívní brány, které se jmenují podle měst, ke kterým směřují. Ze severu je to brána Budějovická, která ústí do kouzelné Březanovy ulice lemované podloubími, z východu starší Hradecká, pocházející z počátku 16. století, a jižní stranu střeží dvě brány vedoucí k pivovaru a hrázi rybníka svět – Svinenská s obloukovými štíty a sgrafitovou výzdobou a Novohradská s vjezdem ve tvaru gotického lomeného oblouku.
Náš tip: Projděte Svinenskou a Novohradskou bránou až na hráz rybníka Svět. Odsud si opevnění města prohlédnete nejlépe.
Klášter a kostel sv. Jiljí
Pár kroků za Budějovickou branou se nachází gotický kostel sv. Jiljí a blahoslavené Panny Marie Královny s komplexem budov augustiniánského kláštera. Zatímco kostel sv. Jiljí pochází z 2. poloviny 13. století, stavbu kláštera zajistili v roce 1368 Augustiniáni, které pozvali do Třeboně Rožmberkové. Významně tak podpořili rozvoj umění a vzdělanosti v jižních Čechách. Gotické deskové malby Mistra třeboňského oltáře zhotovené pro hlavní oltář kostela v roce 1400 i opuková socha Třeboňské madony z téhož roku jsou považovány za klenoty gotické umělecké tvorby. Originály tabulových obrazů Mistra Třeboňského oltáře jsou dnes sice uloženy v Národní Galerii v Praze, avšak Třeboňskou Madonnu zde můžete obdivovat dodnes. Nachází se na jednom ze sloupů kostela, ze kterého shlíží dolů s dítětem v náručí.
Náš tip: Navštivte Městské muzeum, kde si můžete prohlédnout kopie obrazů Mistra Třeboňského oltáře.
Pivovar Regent
Málokdo ví, že třeboňský pivovar Regent patří s datem založení v roce 1379 k nejstarším na světě. Od doby svého vzniku se nacházel na různých místech. Současný pivovar vznikl v 18. století přestavbou Schwarzenberské zbrojnice. Pivo se zde i v dnešní době vaří podle tradičních receptur z přírodních surovin a nachází si stále své fanoušky.
Náš tip: Místní zlatavý mok si nejlépe vychutnáte z terasy pivovaru. Navíc odsud můžete pozorovat muflony prohánějící se v prostoru bývalého vodního příkopu pod terasou.
